Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo


Nejvíce plýtvají singles žijící ve velkých městech. Alespoň podle výsledků výzkumu společnosti IKEA a iniciativy Zachraň jídlo. Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo a přiznává, že vyhazuje minimálně několikrát do měsíce i potraviny, které nebyly vůbec použity. Nejčastěji vyhazují pečivo, nejméně naopak uzeniny a maso.
Plytvání potravinami
Koláž: Zub

Celých 98 % respondentů deklaruje, že se snaží neplýtvat potravinami, ale když dojde na lámání chleba, 31 % ze stejné skupiny lidí přiznává, že zbytky jídla vyhazuje. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji vyhazují jídlo lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem (32 000 Kč a více) žijící ve městech s více než 100 000 obyvateli. Nejméně plýtvají naopak lidé ve věkovém rozmezí 45 až 65 let, skoro tři čtvrtiny Čechů.

chleb_rokuObecně víc než polovina dotazovaných nehlídá datum spotřeby, neplánuje pečlivě nákupy, nekontroluje kvalitu potravin a už vůbec se nesnaží nakupovat rozumně v akcích – pouhých 32 % dotázaných. Nejčastější důvody plýtvání? „Lidé nemají přehled o tom, jak potraviny správně uchovávat, aby se nekazily rychleji, nemají na to čas, nebo je jim to prostě jedno. Častěji se vyhazují potraviny, které se nakoupily a nijak se dále neupravovaly. Lidé si více váží jídla, jehož přípravě věnovali čas a energii. Celých 63 % respondentů ho většinou sní druhý den, případně zamrazí,“ vysvětluje Vladimír Víšek.

Češi nevědí, jak potraviny správně uchovávat
„Z výzkumu vyplynulo, že pouze 21 % všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném uchovávání málo informací,“ uvádí Vladimír Víšek. Mnoho lidí například vůbec netuší, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny.

Mladí lidé začínají využívat i odpadní části potravin
Co jsou to vlastně odpadní části potravin? Mohou to být slupky z kořenové zeleniny, kterou jste použili do vývaru, slupky od brambor nebo mrkvová nať. Celkem 26 % respondentů o možnosti dalšího využití takových potravin ví a v současnosti z nich někdy vaří, nejčastěji věková skupina 18 až 29 let. Zbylých 74 % českých domácností buď raději volí při přípravě jídel „normální“ suroviny, nebo o této možnosti neví vůbec a ani je to nikdy nenapadlo.

česká potravinaNedokonalé potraviny
Ožehavým tématem v oblasti plýtvání potravin je využití tzv. nedokonalých potravin. Co si pod pojmem nedokonalé potraviny můžeme představit? „Jde o potraviny, které neodpovídají velikostí, tvarem nebo barvou daným standardům. Z rozhovorů se zemědělci víme, že například průměr hlávky květáku nesmí mít méně než 15 cm a musí vážit alespoň 1 kg. Tyto produkty jsou ale jinak chuťově a výživově naprosto stejné jako jejich dokonalí sourozenci,“ vysvětluje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Na vzhledu potravin nezáleží, obří jablko nebo menší brokolice jsou stejně výživné
Zjišťovali jsme postoj spotřebitelů k nedokonalým potravinám a zeptali se, jestli by si nedokonalou zeleninu nebo ovoce v obchodech koupili. Aktuálně by celých 81 % dotázaných sáhlo raději po dokonalejší zelenině a ovoci. Z toho 64 % pouze proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí a krájejí. Jediným lákadlem tak pro Čechy zůstává  u takových potravin sleva. A ta by měla být podle aktuálního výzkumu průměrně až 32 %. „Tyto výsledky vnímáme jako obrovskou výzvu a prostor pro motivaci českých spotřebitelů k zájmu o nedokonalé potraviny,“ shodují se Adam Podhola a Vladimír Víšek.

-tz-