Vše o nejoblíbenějším vánočním cukroví: Rady „babky“ perníkářky


K pečení perníčků neodmyslitelně patří med a koření. Jeho poměry a složení se v rodinných receptech liší. Těsto se mísí s pep­řem, koriandrem, anýzem, bezovým květem, zázvorem, patří do něj i hřebíček, muškát či skořice. Každý perníkář měl a má svůj tajný recept. Paní Dana Tlapáková se receptem netají.

„Já vám recept na rozdíl od některých kolegyň klidně prozradím. Má to ale jeden háček, koření, které dává mým perníčkům specifickou chuť, neodvažuji, ale nabírám ho od oka. Ochutnávám těsto tak dlouho, dokud to není ono,“ odpovídá se šibalským úsměvem známá perníkářka z Vysočiny.

perníčkyPod rukou jí zatím na drobném srdíčku z perníku vzniká křehké zdobení připomínající krajku. „Každý zdobí jinak. Tajemství jemnosti mého vzoru spočívá v polevě a v pytlíku, kterým zdobím,“ podotýká k o­by­čejnému mikrotenovému sáčku, na kterém nesmí být přesahující svár. Prý na takovém běžném pytlíku jen odstřihne růžek a jde to samo.

Vůně perníčků je vůní Vánoc a Velikonoc

Bez zdobených perníčků se správné vánoční svátky prostě neobejdou. Perníčky se dokonce staly i součástí hokejových zápasů v Pardubicích. Historie výroby perníku při tom sahá až do starověkého Egypta, Řecka i Říma.

vanoce_pernikyVe střední Evropě vzkvétala ve 13. a ve 14. století výroba medového pečiva, perníku a mar­cipánu v okolí Norimberka. V českých zemích pochází první známá zmínka o perníku z roku 1335, kdy se prodával na stánku o posvícení v Turnově.

Pražští perníkáři zvaní celatnící pekli calty (perníky), které přislazovali medem. O tom nasvědčuje název ulice Caletná, později Celetná. Za dob husitských byli perníkáři v nemilosti. Lidé prý hráli o perníky v kostky. Ve 14. a 15. století byl perník luxusním zbožím pro bohaté. Od poloviny 16. století a po třicetileté válce se perník stal oblíbenou pochoutku měšťanských vrstev a běžnou přísadou mnoha jídel. Vznikaly samostatné perníkářské cechy. Od konce 18. století byl perník dostupný širokým lidovým vrstvám, prodával se nejvíce na poutích.

Med vytlačuje řepný cukr

Vánoční perníčkyDočasně se řemeslo oživilo po napoleonských válkách (začátek 19. století). Koncem 19. století tradiční perníkářství vytlačuje rozvoj výroby pochoutek z řepného cukru, až výroba perníku postupně splynula s cukrářskou výrobou. Po zániku perníkářského řemesla perník zlidověl a podle zjednodušených receptur se pečivo z medového těsta vyrábělo podomácku. V roce 1913 byla založena první továrna na perník v Pardubicích. Největší meziválečnou pardubickou továrnou na perníky byl Melatros. Menší, ale stejně slavná, byla továrna Kapo.

 -čp-

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *