Čas Velikonoc v dobách Keltů. Podobné zvyky?

Podívejme se na období jara a dnů kolem křesťanských Velikonoc očima Keltů. Jak ho oslavovali?

Na začátku února, kdy světla i tepla valem přibývá a začíná doba předjaří, přišel čas starého keltského svátek Imbolcu.
Kult slunce poté zdůrazňovaly obřady v čase jarní rovnodennosti a cyklus ukončoval svátek Beltine na přelomu dubna a května. V přírodě začíná vše kvést, zvířata vyvedla první mláďata.

Ohně v hlavní roli

Beltine byl v keltských dobách výrazem pro zářicí oheň. Zlí duchové jsou tou dobou již dávno zahnáni pryč, vítězí pozitivní síly.
Všechny keltské oslavy byly doprovázeny ohněm jako poděkování za teplo a světlo, poskytované v zimním čase.

Uctívání ohně se v průběhu času přeměnilo na svěcení svící hromniček, na velikonočních svící paškálů, pálení „jidáše“, svěcení ohně v sobotu před chrámy až po takzvané pálení čarodějnic a planoucí hranice ohňů filipojakubských.

V jarních měsících pak najdeme podobných obřadů u Keltů a křesťanů ještě mnohem více.

Čas půstu, čas očisty těla

Začátek února považovali příslušníci keltského kmene za čas vhodný pro očištění těla. Nastávalo období přirozeného půstu, neboť docházely zimní zásoby potravin. Na druhou stranu zde byly první možnosti využití čerstvých bylin.
Krátce po únorových Hromnicích přichází i přísný čtyřicetidenní půst křesťanů. Křesťané slaví svátek Uvedení Páně do chrámu. Lukášovo evangelium připomíná opět kult nového světla: Ježíš je světlo k osvícení národů.

Zuzana Schneidewind

Na Velký pátek straší a o Bílé sobotě vše očistí oheň

Jsou vejce od bioslepic zdravější?

Add a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *