Češi začínají měnit pivní návyky


Muži jsou věrnější, když jde o značku, a ženy jsou na mixy. Národ pivařů, jak se nám často přezdívá, zřejmě zažívá novou renezanci. Pravidelné sondy mezi konzumenty zlatavého moku po loňském roce zaznamenávají hned několik zajímavých vývojových trendů. Například ženy se více zajímají o pivo a o značku, jakou pijí. Své místo na trhu si našla nefiltrovaná piva, mixy i biopivo.

Na jaké pivo se dnes chodí, ukazují též výsledky nejrůznějších soutěží. Pivo se hodnotilo například v Brně koncem února v soutěži Zlatý pohár Pivex – pivo roku 2014. V soutěži soupeřilo 51 značek piv z 15 českých pivovarů. Hlavními hodnoticími kritérii byly chuť, plnost, vůně, říz a hořkost piv.

Pivo roku 2014, seznamte se

Titul šampióna získal Velkopopovický Kozel 11°. Stejné pivo vyhrálo i kategorii jedenáctek a světlých ležáků. Nejlepší kolekci má podle výsledků Pivovar Litovel, který vyhrál též kategorii nealkoholických míchaných piv. Dařilo se též značce Zlatopramen ze skupiny Heineken. Kategorii nízkoalkoholických míchaných piv vyhrál její Radler grapefruit, Zlatopramen má i nejlepší nealko pivo.

V kategorii světlých výčepních piv vyhrály dvě značky – Holba classic a Starobrno tradiční. Z ochutnávaných tmavých piv vyhrál pivovar Zubr.

V kategorii minipivovarů ukořistil zlato světlý ležák z Koutu na Šumavě a Purkmistr – tmavý ležák společnosti Lukrécius – Pivovarský dvůr Plzeň.

Sládek Bohuslav Hlavsa z oceněného minipivovaru v Koutu nám přiblížil nelehké začátky spojené s návratem k původním recepturám na český trh. „S velkou slávou a pocitem zadostiučinění jsme v roce 2006, kdy se náš pivovar postavil na nohy, rozvezli první sudy po okolních pivnicích. Hospodští nám však hned druhý den volali, abychom si zásilku vzali zpátky, že je prý pivo zkažené,“ vzpomíná sládek s třicetiletou praxí v oboru, který k výrobě piva užívá výhradně nejlepších sladů a žateckého chmele. „Dali jsme jim pivo nefiltrované, tedy kalné, a místní konzervativní konzumenti ho nepřijali. Majitel pak musel osobně hospody objíždět a lidem dokazovat, že pivu nic není.“ Pivařů toužících ochutnat něco neobvyklého se časem naštěstí našlo dost jinde. „Vkus místních lidí ale respektujeme a pivo děláme i ve filtrované verzi. Je to škoda, protože filtrací z piva odstraníme to nejzdravější, co na něm je,“ posteskl si sládek.

„Naše pivo zraje v tancích nejméně dva měsíce. V obřích pivovarech se uvaří várka a za deset dní se už stáčí. Velké provozy proces kvašení urychlují ve vysokých teplotách. Pivo má kvasit pomalu. Proti všem pravidlům je i americký způsob HGB, kdy se uvaří silné pivo okolo 20 % sacharizace a pak se ředí na to, co žádá trh, a dosycuje CO2. Tato sloučenina už nemá s pivem mnoho společného,“ uzavírá Hlavsa.

Podloženo: české je zdravější

České pivo je lepší, chcete-li jiné, než zahraniční. „Po přípravě podkladů pro přijetí přihlášky Chráněného zeměpisného označení České pivo se nyní naše pozornost zaměřila na látky zdravotně prospěšné, výzkum se soustřeďuje na možné zdravotní benefity související s umírněnou konzumací českého piva. Porovnávali jsme 22 tuzemských a 16 zahraničních piv, ve kterých jsme analyzovali vitamíny skupiny B, polyfenolové látky, fytoestrogeny, sacharidy a vlákninu. Ve všech sledovaných parametrech bylo možno české pivo odlišit, množství sledovaných benefitních látek bylo obecně vyšší. Například vitamínu B6 obsahuje až o 45 % více, vitamínu B1 o 30 % více a fytoestrogenů o 55 % více,“ potvrzuje ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Karel Kosař.

„České pivo má v průměru o 8 jednotek vyšší hořkost než zahraniční piva v důsledku vyšších dávek žateckého chmele ve varně, což je předpoklad pro vyšší obsah fytoestrogenů. Také vyšší dávka sladu, méně jeho cukerných náhražek a typické nižší prokvašení českého piva má ve svém důsledku pozitivní vliv na obsah a především skladbu sacharidů, polyfenolů i vlákniny,“upřesňuje Věra Hönigová, manažerka pro výzkum ve VÚPS.

Jak pivo ordinovat, aby nám prospívalo? Doporučené denní dávky českého piva s ohledem na obsah alkoholu jsou tři třetinky pro muže a dvě pro ženy. Tato dávka našeho piva pokrývá například 100% doporučenou denní dávku vitamínu B1. Energetická hodnota piva je asi poloviční ve srovnání s energetickou hodnotou vína stejného objemu, rovněž nealkoholické pivo má poloviční energetickou hodnotu ve srovnání například s nealkoholickými kolovými nápoji.

Jak si stojí pivo v české společnosti?

To intenzivně zkoumají v Centru pro výzkum veřejného mínění v Sociologickém ústavu AV ČR od roku 2004. Když pomineme jemné rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými ročníky, zásadnější změny na našem trhu výzkumy neukázaly. Určitý zvrat přináší teprve poslední šetření, provedené vloni na souboru respondentů starších 18 let.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasné. Z těch, kteří alespoň někdy pivo pijí, dokáže svou oblíbenou značku jmenovat 90 % mužů a 74 % žen.

V otázce oblíbeného druhu piva se situace v posledních letech mění viditelně. Nejvíce patrný je nárůst obliby světlé jedenáctky u mužů mezi lety 2006 (12 %) a 2013 (24 %), a to zejména na úkor piv výčepních – světlé desítky, jejíž obliba poklesla z 50 % v roce 2006 na 31 % v roce 2013. „Ačkoli posun v preferencích tohoto typu je v menší míře patrný i u žen (v oblibě u nich posilují spíše ležáky v podobě světlé dvanáctky), v jejich případě je mnohem výraznější změnou snížení obliby černého piva, a to z 21 % v roce 2006 na 8 % v roce 2013,“ uvádí k novému chování spotřebitelů na trhu autor výzkumného projektu Pivo v české společnosti Jiří Vinopal. Za povšimnutí určitě stojí kategorie Jiné druhy piva jejichž obliba za poslední rok vzrostla u mužů jen mírně (ze 2 na 5 %), naopak u žen výrazně (ze 4 na 13 %). Je nasnadě, že právě do této kategorie spadají nejspíše některé nové pivní speciály a pivní mixy.

Když české, tak z našeho chmele

Celková světová sklizeň chmele se pohybuje kolem 82 000 tun. Toto množství bylo loni sklizeno z plochy téměř 45 700 ha. Česká republika je právě z pohledu plochy třetí největší pěstitelskou zemí na světě a stále největším producentem jemně aromatického chmele. Loni sklidili naši pěstitelé 5330 t chmele.

Za poslední rok je zejména v zámoří zaznamenán nárůst poptávky malých soukromých pivovarů o netradiční chmele s ovocnou vůní tzv. flavour hops. „Čeští pěstitelé mohou nabídnout například odrůdu Kazbek, po které byla v posledním roce výrazná poptávka. Další česká odrůda Saaz Late, které bylo v roce 2013 vyrobeno 20 tun, nedávno zařadil do doporučení Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze jako odrůdu vhodnou pro vaření piva s označením České pivo (CHZO). Je tak v řadě čtvrtou odrůdou po Žateckém poloraném červeňáku, odrůdě Sládek a Premiant,“ vysvětluje Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele.

Proběhla také druhá sklizeň chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací.

A zrodilo se první biopivo s certifikátem

Martin Kec a Ing. Tomáš Lejsek, jednatelé Žateckého pivovaru, k novorozenci s pěnovou čepicí upřesňují: „Již loni jsme uvařili pivo, jehož slad pocházel z ekologického zemědělství, ale český chmel byl z tzv. přechodného období. Evropské právo zakazuje v této souvislosti ještě mluvit o biovýrobcích. Jsme nadšeni, že jsme první, kteří uvádíme první certifikované biopivo uvařené v ČR do oběhu. Zvolili jsme sváteční ležák.“

Žatecký pivovar je inovacemi znám. „V roce 2007 jsme na trh uvedli pivo Žatec Xantho obohacené o látky Xanthohumol a Isoxanthohumol, které jsou zdraví prospěšné a jsou obsaženy v chmelu. Od roku 2010 vaříme ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., v licenci pivo pro celiaky, které jsme pojmenovali Celia – pivo bez lepku. A v současné době vstupujeme na trh s prvním českým biopivem s názvem Žatec Sváteční ležák bio.“

-zus-

One Comment

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *