Stejné potraviny, dvojí kvalita. Potvrzeno průzkumem MZe

Už dlouho se mluví o  potravinách prodávaných ve stejném obalu a pod stejným názvem v různých zemích EU, které se liší v kvalitě. Teď jsou slova potvrzena! Ukázal  to nedávný průzkum, který Ministerstvo zemědělství zadalo Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.

Odborníci během zkoumání hodnotili výrobky z pěti zemí. Takto rozsáhlá studie se podle tiskové zprávy MZe uskutečnila poprvé.

Stejné značky, rozdílné vlastnosti

Cílem projektu bylo porovnat vybrané potraviny z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska a zjistit, jestli se pod stejným názvem a obalem prodávají výrobky s rozdílnými vlastnostmi, např. složením, množstvím složek nebo hmotností výrobku.

„Testy, které provedli odborníci z renomované Vysoké školy chemicko-technologické, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující. Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Odborná komise vybrala celkem 21 výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že z nich bylo 13 odlišných, 5 mírně odlišných a 3 byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo 5 výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení.

Kuřecí separát místo vepřového v luncheon meatu 

„Je téměř nemožné porovnat chuť potravin, protože ta je pro každého člověka individuální. Můžeme ale změřit množství jednotlivých složek. Zjistili jsme tak například, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát. V německých rybích prstech Iglo najde spotřebitel víc masa, než když si je koupí v České republice. Srovnávali jsme i prací prostředky, tam vyšlo, že ve stejně velkých baleních je rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahuje více aktivních látek, než ten, který pochází z českých, maďarských nebo slovenských obchodů,“ uvedl ministr Jurečka.

Není možné jednoznačně určit, že se v některé ze zemí prodávají výrazně kvalitnější potraviny. Rozdílné složení výrobků může být ovlivněno chuťovými preferencemi spotřebitelů v konkrétním regionu nebo dostupností místních surovin. Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší.

„Málokdo má čas pročítat veškeré údaje na potravinách a pamatovat si, jaké jsou uváděny na stejných potravinách v jiných zemích. Zákazník, a to kdekoliv v Evropské unii, si často vybere značku, kterou už zná a důvěřuje jí. Podle mě má právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To je, o co nám teď jde,“ řekl Jurečka.

Průzkum stál 498 520 korun včetně DPH.  Ministerstvo si VŠCHT vybralo jako jeho autora podle zákona o veřejných zakázkách a zejména proto, že jde o nezávislou instituci, která má již se studiemi podobného typu zkušenosti.

Čepo a Markéta Ježková – tisková mluvčí Ministerstva zemědělství