Češi se nebojí technologického vylepšení člověka

Podle aktuálního průzkumu by si bezmála většina Čechů přálo technologicky vylepšit své tělo. Tato možnost přestává být sci-fi.

Po nějakém čase přinášíme pro zpestření také něco zajímavého mimo svět potravin. To, co se dříve zdálo jen jako výplod fantazie autorů sci-fi románů, se stává stále dostupnější. Proces vylepšení či přetvoření psychických a fyzických schopností člověka je díky vývoji digitálních technologií, které se staly běžnou součástí všedního života, realističtější než kdy dříve.

95 % dotázaných Čechů je PRO

Nový průzkum* mezi tisícovkou českých respondentů, jehož výsledky byly uveřejněny 17. září 2020, naznačuje velké nadšení lidí pro augmentaci člověka – proces rozšiřování či vylepšování lidského těla pomocí technologií. Průzkum zadaný kyberbezpečnostní společností Kaspersky zjistil, že 95 % dotázaných Čechů by změnilo určitou část svého těla, pokud by mohli. Nadpoloviční většina (51 %) by navíc uvažovala o jeho technologickém vylepšení – buď trvalém nebo dočasném.

Augmentace člověka – proces rozšiřování či vylepšování lidského těla pomocí technologií.

Velká část respondentů tohoto pozoruhodného výzkumu zároveň míní, že augmentace lidského těla bude dostupná pouze bohatší vrstvě a přinese ohrožení ze strany kybernetických útoků.

Rozsáhlá studie na vzorku 14 500 respondentů z 16 zemí Evropy a severní Afriky zjistila, že nejvíce svolní k vylepšení svého těla jsou vedle Čechů také Italové (94 %). Naopak stejný názor zastává jen 33 % Britů. Někteří respondenti by dokonce chtěli své tělo propojit se svým chytrým telefonem.
Většina lidí měla jasno ohledně toho, k čemu by se augmentace lidského těla měla používat – pro dobro lidstva. 53 % lidí uvedlo, že by měla být využita ke zlepšení kvality života.

Chceme být atraktivnější?

Obecně bylo v každé zemi cílem jakékoliv augmentace člověka vylepšení celkového fyzického zdraví (40 %) nebo zraku (33 %). Z Čechů si augmentaci těla s cílem zvýšení atraktivity přeje 34 % dotázaných, zatímco 20 % by chtělo zlepšit inteligenci a mozkové funkce.

Téma augmentace zároveň ale u lidí vzbuzuje různé obavy. Velká část dotázaných Čechů (86 %) se bojí, že by jejich tělo mohlo být napadeno hackery, zatímco 77 % se domnívá, že vylepšování těla bude dostupné pouze pro bohaté.

Technologiský trend dneška

„Augmentace lidského těla patří k jednomu z hlavních technologických trendů dneška. Dílčí aspekty se již běžně používají v každodenní praxi v oblastech jako je zdravotnictví, sociální péče, sport, vzdělávání nebo doprava. Jako konkrétní příklady můžeme uvést exoskelety pro hasiče nebo biotisk orgánů. Obavy řady lidí jsou ale na místě, vzhledem k tomu, že nadšenci testují limity toho, co je možné. Proto je nutné vytvořit pro augmentaci všeobecně platné a přijaté standardy, aby mohlo lidstvo plně využít jejího potenciálu a zároveň minimalizovat jakákoliv rizika,“ říká Marco Preuss, ředitel evropského týmu GReAT společnosti Kaspersky.

Psychologická stránka augmentace je nejzajímavější, říká profesor Julian Savulescu z univerzity v Oxfordu.

Pro profesora Juliana Savulescu z univerzity v Oxfordu je psychologická stránka augmentace ta nejzajímavější – vylepšování kognitivních a morálních kvalit člověka. „Jednou z největších hrozeb, kterým čelíme, je nevyváženost lidského chování, a to včetně morálky. Augmentace člověka by tuto nerovnováhu mohla dále umocňovat, a proto je myslím pro vlády důležité, aby se ujaly výzvy a využily augmentaci k vytvoření lepších všeobecných podmínek,“ komentuje profesor.

„Předpokládám, že většina lidí bude ochotna podstoupit svoji augmentaci, pokud se bude jednat o malé zásahy, protože v ní spatří ekonomické nebo zdravotní výhody. Technologické inovace nebyly nikdy v historii z počátku přijímány s nadšením. Postupem času si je ale lidé osvojují, protože si uvědomují, že jde o jejich živobytí, práci nebo dokonce národní bezpečnost,“ dodává Zoltan Istvan, spisovatel a zakladatel strany Transhumanist Party.

*Průzkum provedla agentura Opinium Research mezi 9. a 27. červencem 2020. Zúčastnilo se ho 14 500 dospělých z následujících 16 zemí – Česká republika (tisíc respondentů), Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Maroko, Nizozemí, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie.

-tz-