Čtyřicetidenní velikonoční půst. Co křesťanům zakazuje?
Popeleční středa letos připadne na 2. března. Vloni byla 17. února. Připomeňme si, co v křesťanském světě tento den značí i něco více o čtyřicetidenním velikonočním půstu, který právě Popeleční středou začíná.
Začněme popořadě. Popeleční středě předchází období Masopustu či fašanku, které začíná 6. ledna na Tři krále. Popeleční středou startuje velikonoční půst. V užším pojetí se jedná o poslední tři dny tohoto období, které je provázeno veselím, hody, hrami a reji tradičních masek.
Co znamená popeleční středa
Popeleční středa se slaví od 6. – 7. století a pro věřící je jedním ze dvou dnů půstu. Tím druhým je Velký pátek.
Popeleční středa předchází první neděli postní a jak již bylo řečeno, startuje čtyřicetidenní velikonoční půst, který je přípravou na největší událost dějin křesťanství, tedy vzkříšení Ježíše Krista.
Veselí střídá ztišení a rozjímání
Praktikující Křesťané si o Popeleční středě odnášejí z kostelů na čele takzvaný popelec. Otisk popela jim má připomínat křehkost a konečnost vlastní existence. Popel symbolizuje smrt a nicotnost bytí: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš. Kněží k udělení popelce využívají popel, pocházející ze spálených ratolestí (kočiček), posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.
Jak půst ovlivnil jídelníček
Čtyřicetidenní půst se může zdát přísný. Postní období do značné míry ovlivnilo i rodinný jídelníček. Vedle zdržení se požívání alkoholu (s výjimkou piva, které je povoleno) a masitých pokrmů, znamená také odřeknutí si jednoho ze dvou hlavních jídel dne.
K nejčastěji připravovaným postním pokrmům se řadily zasmažené polévky – kmínová, zelná a ty, připravené z dostupných luštěnin. Omáčky se vařily také hlavně z luštěnin. Na talíři převažovala rovněž jídla z mouky a z brambor. Možná někoho překvapí fakt, že častým hlavním jídlem byly sladké buchty.
Období půstu nepřináší jenom omezení se v hojnosti jídla, měli bychom se během něho zříci též oblíbené zábavy, neměly by se konat svatby, zábavy a jiné veselice, nemělo by se například ani kouřit či mlsat.
Člověk by se měl v tomto čase více ponořit do vlastních myšlenek, modliteb (meditací), zaměřit se na konání dobrých skutků a pomoci druhým.
Masopustní zvyklosti mají svojí logiku – úzce souvisejí se zemědělským kalendářem, neboť rolníkům předznamenávají příchod jarních prací.
Zuzana Schneidewind, foto: Pixabay
