Čtyřicetidenní velikonoční půst. Co křesťanům zakazuje?

Popeleční středa letos připadne na 2. března. Vloni byla 17. února. Připomeňme si, co v křesťanském světě tento den značí i něco více o čtyřicetidenním velikonočním půstu, který právě Popeleční středou začíná.

Velikonoční půst začíná Popeleční středou.

Začněme popořadě. Popeleční středě předchází období Masopustu či fašanku, které začíná 6. ledna na Tři krále. Popeleční středou startuje velikonoční půst. V užším pojetí se jedná o poslední tři dny tohoto období, které je provázeno veselím, hody, hrami a reji tradičních masek.

Co znamená popeleční středa

Popeleční středa se slaví od 6. – 7. století a pro věřící je jedním ze dvou dnů půstu. Tím druhým je Velký pátek.
Popeleční středa předchází první neděli postní a jak již bylo řečeno, startuje čtyřicetidenní velikonoční půst, který je přípravou na největší událost dějin křesťanství, tedy vzkříšení Ježíše Krista.

Veselí střídá ztišení a rozjímání


Praktikující Křesťané si o Popeleční středě odnášejí z kostelů na čele takzvaný popelec. Otisk popela jim má připomínat křehkost a konečnost vlastní existence. Popel symbolizuje smrt a nicotnost bytí: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš. Kněží k udělení popelce využívají popel, pocházející ze spálených ratolestí (kočiček), posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.

Ráno na Velikonoční neděli půst končí posvěcením jídla kadidlem a svěcenou vodou.

Jak půst ovlivnil jídelníček

Čtyřicetidenní půst se může zdát přísný. Postní období do značné míry ovlivnilo i rodinný jídelníček. Vedle zdržení se požívání alkoholu (s výjimkou piva, které je povoleno) a masitých pokrmů, znamená také odřeknutí si jednoho ze dvou hlavních jídel dne.

K nejčastěji připravovaným postním pokrmům se řadily zasmažené polévky – kmínová, zelná a ty, připravené z dostupných luštěnin. Omáčky se vařily také hlavně z luštěnin. Na talíři převažovala rovněž jídla z mouky a z brambor. Možná někoho překvapí fakt, že častým hlavním jídlem byly sladké buchty.

Období půstu nepřináší jenom omezení se v hojnosti jídla, měli bychom se během něho zříci též oblíbené zábavy, neměly by se konat svatby, zábavy a jiné veselice, nemělo by se například ani kouřit či mlsat.
Člověk by se měl v tomto čase více ponořit do vlastních myšlenek, modliteb (meditací), zaměřit se na konání dobrých skutků a pomoci druhým.

Masopustní zvyklosti mají svojí logiku – úzce souvisejí se zemědělským kalendářem, neboť rolníkům předznamenávají příchod jarních prací.

Zuzana Schneidewind, foto: Pixabay