Na Velký pátek straší a o Bílé sobotě vše očistí oheň

Připomeňme si velikonoční tradice a rčení, týkající se Velkého pátku a Bílé soboty. Tomuto věřili naši předci.

Podle dávných velikonočních tradic přicházeli na Velký pátek lidé před východem slunce k tekoucí vodě v potoce, aby se umyli. Tím byli chráněni před nemocemi.
Dodnes se například na Klatovsku dodržuje zvyk nehýbat v tento den se zemí.

Hospodář chodil brzy ráno do sadu a na pole, kde se modlil.
Podle pověr se na Velký pátek otevírala země a vydávala poklady. A tak lidé za tmy prohledávali staré zříceniny hradů s nadějí, že se jim poštěstí nějaké bohatství najít.

K Velkému pátku se vztahují také pověry o nadpřirozených bytostech, především o vodnících a čarodějnicích, kteří měli v tento den neobyčejnou moc.

Lidé se proti moci nadpřirozena bránili všelijak

Hospodáři například procházeli stavení a na každý práh udeřili třikrát sekerou. To proto, aby se čarodějnice nedostaly do stavení a do chléva.

Zapudit neviditelné čarodějnice mělo i střílení do vrat, které prováděli chlapci.

Na Bílou sobotu ohně před kostelem

Na Bílou sobotu se před vchodem kostela třením rozněcoval nový živý oheň, což představovalo pálení figurky zrádného Jidáše.

Novému ohni se přisuzovala ochranná a zároveň očistná moc. Každá hospodyně přiložila na hranici před kostelem své vlastní polínko. Jakmile oheň kněz nebo kostelník posvětili, okolo stojící lidé si ze spáleniště brali oharky, které si odnášeli domů.

Z ohořelých dřev pán domu vyráběl křížky, které následně zapíchal jako ochranu úrody do polí.

ČEPO