Svěcení potravin a velikonoční jídelníček

Postní dobu před Velikonocemi ukončuje křesťanský zvyk Svěcení potravin.

V naších zemích probíhá v neděli po bohoslužbě. Mnoho lidí přináší své pokrmy k posvěcení, aby je mohli při nedělním obědě konzumovat. V minulých dobách se lidé postili zejména na mase, které bylo jejich hlavní potravou.
Dnes může post podle představitelů římskokatolické církve představovat nesledování televize nebo i omezení jízd autem.
Velikonoční jídelníček sahá před biblickou Poslední večeři PáněPřipomeňme si ještě velikonoční svátky v takové podobě, jak je drželi naši předci. Příprava velikonočního jídelníčku ve skutečnosti sahá až před biblickou Poslední večeři Páně.

O svátku pesach se prolínaly dávné jarní slavnosti starověkých hebrejských kmenů se vzpomínkou na zachránění z egyptského otroctví.
Součástí byla i tradiční hostina, jež se později přenesla do úzkého kruhu rodiny. Významnou roli při ní hrálo i červené víno provázené mnoha rituály.Pokud tedy Ježíš skutečně do Jeruzaléma doputoval, byly pesachové pokrmy posledním jídlem, které jedl.
Součástí chodů byly symbolické pokrmy, jež měly evokovat odchod z Egypta. Servíroval se tedy nekvašený chléb, jako připomenutí útěku hebrejského lidu, kdy nezbyl čas nechat chlebové těsto vykynout. Podstatnou součástí tabule bylo pečené jehně.
Pečená jehněčí kosti s kousky masa symbolizovaly boží ruku a vykonavatele posledního trestu – desáté rány egyptské.

Během hostiny se také namáčely do slané vody byliny s hořskou chutí (čekanka, libeček. Křen, lebeda, dnes tento zvyk nahradila konzumace mladých kopřiv), jako připomínka trpkých časů a slz prolitých v egyptském zajetí.A nechyběla vejce, stejně jako dnes symbolizující nový život.

Vařila se natvrdo na symbol odolnosti člověka proti všemu zlému.

Zuzana Schneidewind