Vliv krmného šťovíku na jakost mléka
|Výzkum v ČR: Pozitivní vliv šťovíku na užitkovost hospodářských zvířat byl zjištěn při krmení skotu (krav i mladého dobytka na výkrm) i ovcí.
Vedle pozitivního ovlivňování produkce je v poslední době sledována i kvalita mléka.
Údaje, které nám poskytnula Ing. Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom – České sdružení pro biomasu, byly zjišťovány během tří po sobě následujících let na ekofarmě v Králíkách, která chová zhruba 300 dojnic. Výsledky za rok 2012 navazují na předchozí rok 2011.
Způsob hodnocení výsledků
Údaje o kvalitě mléka ve vztahu ke krmení šťovíkem se porovnávají s údaji, kde byly dojnice krmeny pouze pící z trvalých travních porostů (TTP). Krmení z TTP je tzv. kontrolní varianta, od které se pak vypočítávají rozdíly mezi hodnotami v mléce po přídavku šťovíku. Výsledky jsou řazeny do jednotlivých období podle způsobu a intenzity přikrmování dojnic šťovíkem. Krmení na kontrolní variantě bylo po všechny tři sledované roky zajišťováno letní pastvou na TTP. Termíny přikrmování šťovíkem byly podřízeny provozu v kravíně a vývinu počasí. V letech 2010 a 2011 se dojnice v závěru vegetace pásly na šťovíkovém porostu a byly přikrmovány senáží z TTP. Sklízely se vždy tři seče, čtvrtá seč byla vlastně pastva. Loni byla i čtvrtá seč (na rozdíl od předchozích let) sklizena na senáž.
Z výsledků vyplývá, že se ve všech ročnících i všech způsobech přikrmování dojnic šťovíkem zlepšila jakost mléka – vždy se zvýšil obsah tuků i bílkovin. V roce 2010 se kvalita mléka zlepšila nejvíce při pastvě na šťovíkovém porostu, a to v obsahu tuku o 0,548 a bílkovin o 0,256 %. V letech 2011 a 2012 bylo možné zjistit i vliv odstupňované dávky šťovíku do krmné dávky. Bylo zjištěno, že čím vyšší byl podíl šťovíku, tím větší bylo zvýšení obsahů tuků i bílkovin (s jednou výjimkou). Po přikrmování 1/2 dávky šťovíku se v roce 2011 zvýšil obsah tuků o 0,23 a 0,24 %, kdežto při použití 1/3 šťovíku byl zvýšený obsah tuků jen o 0,11 %. Obdobně se v roce 2011 zvýšily i obsahy bílkovin. Po přídavku 1/2 šťovíku byly zvýšené obsahy bílkovin o 0,09 a o 0,15 %, oproti použití jen 1/3 dávky šťovíku, a to o 0,07 %.
V roce 2011 byly rozdíly ve zvýšení obsahů tuků i bílkovin oproti krmení samotnou pící z TTP menší než v roce 2010 i v roce 2012. Bylo to zřejmě tím, že rok 2011 přinesl vydatné srážky, takže byla i píce z TTP podstatně kvalitnější.
V roce 2012 se vliv šťovíku projevil obdobně jako v minulých letech. Rozdíl podle intenzity přikrmování šťovíkem byl ale zřetelný hlavně v případě obsahu tuků: po 1/2 přídavku šťovíku se zvýšil o 0,32 a 0,43 %, kdežto při 1/3 dávky byl zvýšen jen o 0,27 %. Zvýšený obsah bílkovin se po přikrmování šťovíkem projevil rovněž, ale rozdíly v intenzitě použité dávky nebyly zcela jednoznačné. Největší zvýšení obsahu bílkovin bylo zjištěno při 1/2 přídavku šťovíku v zimním období 2012 až leden 2013, a to o 0,36 %, kdežto v zimním období 2011/2012 se obsah bílkovin zvýšil jen o 0,19 %. Naproti tomu při 1/3 podílu šťovíku se obsah bílkovin zvýšil o 0,29 %. Rozhodující ale je, že se přikrmování šťovíkem v žádném případě neprojevilo zhoršením jakosti mléka, naopak obsah tuků i bílkovin se vždy zvýšil.
Ošetřování porostů Rumexu OK 2 určeného ke zkrmování
Krmný šťovík je kvalitní vytrvalá plodina, která musí být v průběhu vegetace řádně ošetřována. Není to plevel, jak se ještě pořád mnozí domnívají. Nejdůležitější způsob ošetřování porostů šťovíku spočívá v provzdušňování půdy. Pokud není vzduchu v půdě dostatek, šťovík začíná odumírat, řídne a zapleveluje se. Na Ukrajině, kde byl vyšlechtěn, je provzdušňování půdy s porostem šťovíku zajišťováno každoročním plečkováním, což je umožněno výsevem do širokých řádků. V našich podmínkách není ale tento způsob proveditelný. Vhodné řešení spočívá v téměř každoročním prodiskování porostu, počínaje druhým nebo nejdéle třetím rokem vegetace. Používají se k tomu běžné diskové pluhy. Řada pěstitelů se domnívá se, že se tím porost poškodí, zkušenosti ale svědčí o opaku. Brzy po diskování začne šťovík rychle obrůstat. Porosty pěstované na suchou hmotu se sklízejí v červenci, a proto se diskování provádí zpravidla hned po hlavní sklizni.
Při pěstování Rumexu OK 2 na krmení je třeba rovněž porosty provzdušnit. Nejvhodnější je k tomu konec vegetace, po sklizni poslední seče. Diskování se zpravidla spojí s vyhnojením porostu, což je velmi důležité. Pokud není k dispozici kejda a nelze porost v průběhu vegetace přihnojovat průmyslovými hnojivy jako např. v režimu ekofarmy, je k tomu vhodný hnůj. Každoročně se tímto způsobem ošetřuje a hnojí také porosty šťovíku v Králíkách.
Příprava k podzimnímu hnojení šťovíkového porostu
V pozdním podzimu bývá už porost prořídlý, proto je diskování nutné. Hnůj se po rozmetání ihned zadiskuje, pak je nutné vytvořenou brázdu srovnat, aby se zemina při sklizni na krmení nemísila se sklízenou pící. Srovnání povrchu lze zajistit hned po diskování nebo až na jaře. Používá se k tomu smyk, válec, případně i brány.
Hnojení šťovíku je velmi důležité, a to především dusíkaté. Nejlepší je organické hnojení, zvláště kejda.
Tu lze aplikovat i během vegetace, téměř po každé seči. Častější hnojení šťovíku velmi prospívá, takže se udrží déle plně zapojený. Pokud se nemůže šťovík hnojit během vegetace, ale jen na podzim hnojem, může začít porost postupně řídnout. Pak je vhodné jej třeba i přisít a zajistit tak opět jeho plné zapojení.
Na ekofarmě v Králíkách byl porost založen na podzim 2008, takže je již pětiletý, ale při čtyřech sklizňových letech. V prvním roce se zpravidla ještě nesklízí a ošetřuje se tak, aby dobře zakořenil a nezaplevelil se (provádějí se jen tzv. odplevelovací seče).
Porosty svědčí o tom, že po podzimním diskování opět na jaře dobře obrůstají, a to ještě i v pátém roce vegetace. Plně vyvinuté lodyhy se ale tvoří jen v první seči.
Čím dříve se sklidí první seč, tím lépe pak šťovík obrůstá pro další seče, i když pak už nevytváří lodyhy, ale jen přízemní listy. Ty jsou ale ještě dostatečně vysoké a je-li porost dobře zapojen, poskytuje pěkný výnos.
Rozhodně je výnos šťovíku i v dalších sečích významně vyšší než např. výnos z TTP, nehledě na jeho podstatně lepší krmnou hodnotu. Pokud nelze hnojit šťovík na krmení v průběhu vegetace, bývá jeho porost v dalších sečích částečně prořídlý a obvykle se v něm vyskytují trávy, často i bílý jetel. Tyto příměsi ale nijak této krmné píci neuškodí, důležité je jen to, aby nebyl porost zaplevelen.
Vliv na jakost mléka
Přikrmování dojnic krmným šťovíkem Rumex OK 2 zlepšuje jakost mléka. Šťovík zvyšuje všeobecně obsah tuků i bílkovin, zemědělci pak dostanou za kvalitnější mléko také více zaplaceno. Rumex OK 2 přispěl rovněž k omezení acidogenního charakteru krmení oproti píci z trvalých travních porostů, což vyvrací dosavadní všeobecné mínění o „kyselém“ šťovíku. Úspěch pěstování krmného šťovíku spočívá v řádném ošetřování porostů. Nejdůležitější je provzdušňování půdy diskováním a dostatečná intenzita hnojení, hlavně dusíkem. Nejvhodnější je hnojení organické, zejména kejda, kterou lze aplikovat téměř po každé seči. Pěstováním šťovíku pro krmení se získávají zpravidla čtyři seče do roka. První seč je třeba sklidit již do poloviny května, aby porost pro následující seče stále dobře obrůstal.
Ing. Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom – České sdružení pro biomasu